Jednou z nejoblíbenějších letních aktivit je bezpochyby ponoření do chladivé, osvěžující vody v bazénu. Ti šťastnější mají svůj vlastní, ti méně šťastní pak musí vzít zavděk veřejnými koupališti, ať už přírodními, nebo umělými.
Na druhou stranu je zde však fakt, že vlastnictví bazénu není jen radost z koupání, ale také starost. Udržet vodu průzračně čistou po celou sezónu totiž není nic jednoduchého. Je to neustálý boj s napadanými věcmi, jako je listí, okvětní plátky, brouci a mnohé další, a zároveň s řasami a sinicemi. Odměnou vám však je fakt, že se můžete jít ponořit do vody, kdykoliv se vám zachce.
S létem však práce nekončí. Je totiž potřeba připravit bazén na zimu, aby nebyl poškozen nízkými teplotami a aby jej bylo možné příští rok znovu použít. Proč je to ale tak důležité?
Zde je nutné říci, že tato procedura se týká všech venkovních bazénů. Obvykle jsou totiž z materiálů, které sice dobře drží i velké množství vody, avšak zimu příliš v oblibě nemají. Led jej totiž velmi snadno může protrhnout, a takové poškození se opravuje skutečně jen velmi těžko. Není tedy divu, že zazimování nadzemního bazénu (ale i toho zabudovaného) provádí i ti největší peciválové.
Záleží samozřejmě na tom, o jaký typ se jedná. Základem je však vždy vypuštění prakticky veškeré vody. U těch napevno zabudovaných se část nechává, s tím, že se tam dají plovoucí předměty, které zabrání vytvoření souvislé ledové vrstvy, která by poškodila stěny. Ty, které zabudované nejsou, čeká uklizení.
Například nafukovací typ se jednoduše vyfoukne, složí a uklidí na příhodné místo. Ty pevné jsou pak složeny a rovněž uklizeny, i když zde je potřeba mít podstatně větší skladovací prostor.
Důležitá je také otázka, kde bude přes zimu uložen. Mělo by to být suché, relativně teplé místo, kde se k němu nedostanou myši ani jiní škůdci. Pak si můžete být jisti, že vám bude sloužit i příští rok.
_2.jpg){kind=small}
